REPORTÁŽ: Tratě, které jsem projel

Jedním z dárků, který jsem k těmto Vánocům obdržel, je kniha 30 let KŽC. Příběh mé oblíbené společnosti, která vznikla jako spolek "dráhařů" s cílem projet všechny železniční tratě v bývalém Československu, mě přivedl na otázku, kolik tratí jsem vlastně za svůj život projel. Až opadne covidové trauma, mám připraven další seznam tratí, které chci projet. Své snažení chci spojit i s projetím se zajímavými stroji, o všem bych pak rád informoval zde na blogu.

V prvním díle seriálů "Tratě, které jsem projel", jsem se rozhodl dát dohromady zajímavé vzpomínky a zážitky z cest po tratích v okolí mého domova- tratích 174, 171, 120 a 124.

Trať 174 (Beroun-Rakovník): Moje domovská trať se mi vine pod okny, shodou okolností to mám blízko i na nádraží. Z něj jezdím každý den do Rakovníka do školy, když potřebuji do Prahy, jedu na Beroun. Trať jsem díky tomu nespočetněkrát projel (ačkoli nikdy souvisle), zažil jsem zpoždění, mimořádnosti, podezření na krádež kolejí, několik měsíců trvající výluky, potkal jsem zde spoustu zajímavých strojů. Vystoupil jsem na téměř všech zastávkách a nádražích-v Chlumu, Lašovicích, Pustovětech, Městečku, Křivoklátě, Račicích, Nižboře, Hýskově, Berouně-Závodí... Po trati se běžně vozím obligátní motorovou jednotkou 814 alias Regionovou nebo motorovým vozem 810, přičemž toužebně očekávám příchod nových strojů. Zažil jsem tu však i přípojné vozy Btax780 nebo Btx763, tažené lokomotivami 714, 742 nebo 708. To je však již dávno, podobně jako když zde probíhal zkušební provoz prototypu motorového vozu 812 "Esmeralda". O jarních, letních a podzimních víkendech také rád využívám služeb zmíněného KŽC a jejich Rakovnického rychlíku. Na něm jsem již zažil jak "Bardotku" T478.2065 s vozy Amx/Bmx, tak i "Hektora" T458.1532 s východoněmeckými vozy B a RBDs. Trať 174, myslím, znám jako své boty :)

Rakovnická "modelka" 810 050. Lak je velmi krásný, což je v porovnání s ostatními rakovnickými červenými "šukafony" zázrak. Byl zřejmě obnoven namísto aplikace korporátního nátěru Najbrt.

Regionova a potah firmy Aufeer Design, nahrazující ten původní, nepříliš vkusný.

10. 7. 2020 jsem před odjezdem do Lužné vyfotil na křižujícím osobním vlaku do Berouna přivěšený přípojný vůz BDtax782. Ten je upraven pro přepravu jízdních kol. Vlečné vozy za "šukafony" se již v běžném provozu moc nevidí.

Rakovnický rychlík přijíždí...

Typický dopravní prostředek na trati 174.

Trať 171 (Praha Hlavní nádraží-Beroun): O této trati věděl během léta 2020 snad každý v zemi. Začala na ní totiž dlouho odkládaná rekonstrukce, která však způsobila velký chaos, zpožděné a zrušené vlaky. Jinak krásná cesta podél Berounky se tak změnila v "boj o holé dojetí do cíle".

Zásadním problémem spojení Prahy a Plzně, respektive části Praha-Beroun, je nízká kapacita a také nižší povolená rychlost, daná tvarem tratě. Řešením měla být výstavba vysokorychlostního tunelu ze Smíchova do Berouna, jenže plán se neuskutečnil, samozřejmě z finančních důvodů. Prozatím se tak běžný cestující musí spokojit s původním řešením této příměstské trati.

O trati můžu říct podobnou informaci, jako v případě té mé domovské-znám ji dobře. Jezdím po ní, kdykoli se potřebuji dostat do Prahy (možnost jízdy přes Rakovník se příliš nehodí na běžné cestování, pokud člověk nejede na výlet, nebo nepochází z Kladna a okolí). Nezažil jsem tam sice takové nepravděpodobné situace, jako na trati 174, ani jsem tam neprozkoumal všechny zastávky a nádraží, jen jsem ji mnohokrát (většinou bez větších problémů!) projel, viděl Karlštejn, kochal se krásnou Berounkou... Pro cesty používám zejména mnou nepříliš oblíbené elektrické jednotky 471 alias CityElefanty, nebo daleko radši rychlík Berounka, vedený lokomotivou 362 a složený z mých oblíbených vagónů Bmz, původně používaných Rakouskými drahami s velkými a měkkými polohovatelnými křesly v kupé (ve 2. třídě). Na jaře 2015 jsem se během Velikonoc při cestě do Prahy svezl "Hydrou" čísla 854 034, pokřtěnou "Karel". Jela na rychlíku z Českých Budějovic do Prahy přes Příbram, který byl tehdy trasován právě po trati 171 (obvykle totiž jezdil přes Rudnou-viz dále). Ve vlaku byla celkem zima, ale já byl rád, že jedu nevšedním strojem, který se mi už tehdy líbil. Ještě dříve jsem možná nasedal v Berouně i do (ne)populárních jednotek 451/452 alias "Žabotlamů", jistě si však pamatuji svezení ve špinavých koženkových "Béčkách". Na této trati také probíhal provoz prototypů patrových jednotek 470 ("Uršula" a "Kraken"), na ně si však nepamatuji.

Momentka z interiéru v horním patře CityElefanta, sedačky vybočují jiným potahem-Borcad Regio nejsou potaženy klasickou nevkusnou fialovou, ale v jiných vagónech a jednotkách obvyklou látkou od Aufeer Design, atypické jsou také opěrky rukou.

"Eso" 362 110 s reklamou na web ČD přivezlo z Plzně rychlík Berounka.

Do provozu na trati 171 zasahují i Západní expresy z Prahy do Mnichova, které ČD provozuje ve spolupráci s firmou Die Länderbahn. Na spoj jsou tak řazeny i vagony v designu divize Alex s dost proměnnou kvalitou.

Odstavená "Rosnička" někde na nádraží na trati 171, fotka z února 2017, foceno ze CityElefantu.

Trať 120 (Praha Masarykovo nádraží-Rakovník): Spojení Rakovníka s civilizací vede nejprve "hlubokými" lesy kolem Nového Strašecí, za Kladnem pak prochází rozlehlými poli a před Prahou míjí Letiště Václava Havla. V hlavním městě má čest s nádražími Veleslavín, Dejvice a Bubny a končí na nádraží našeho "tatíčka", které je zároveň slepou ulicí pražských kolejí. Tuto trať, zasazenou do velmi nesourodé krajiny, jsem poprvé projel 18. června 2018 v rámci cesty na školní environmentální kurz. Svezl jsem se v legendárním a dnes již neexistujícím rychlíku Lány, složeném z "Brejlovce" 750.7, vozů Bdtn756 a řídícího vozu ABfbrdtn795 (s první třídou). Vlaky tehdy končily z důvodu výluky Negrelliho viaduktu u stanice metra Vltavská, kde byla vytvořena dočasná zastávka Praha Bubny-Vltavská. My však vystoupili již na krásně opraveném nádraží v Hostivicích, kde nám bohužel kvůli pochybení zainteresovaného personálu ujel spoj na Hlavní nádraží. Regionovou (zřejmě šlo o spoj z Kladna, ale nejsem si jistý) jsme tedy dojeli až na provizorní konečnou a odtud pak linkou C pražského metra na Hlavní nádraží. Při cestě zpět v deštivý pátek 22. 6. 2018 jsme již jeli podle původního plánu až z Hostivic. Trať jsem tedy projel de facto celou.

V letošním roce jsem se na trať podíval dvakrát, poprvé v rámci návštěvy muzea v Lužné u Rakovníka 10. 7. 2020. Do Lužné nás dopravil rychlík společnosti Arriva, nástupce Lán. Jízda v rekonstruované jednotce 845 308 posouvá cestování na vyšší level. Lány sice měly svůj příběh, ale vozy byly starší a "prázdné". Jednotky Arrivy nabízí pohodlné sedačky, stolky, přehledné informační panely a komfortní jízdu. Nejsou možná tak výkonné, ale jedou opravdu lépe. Zpět do Rakovníka jsem musel využít služeb "lidové" Regionovy. Stejným strojem jsem se do i z Lužné dopravil také 16. 9.

Ačkoli jsem trať projel v podstatě celou, jsou dnes již jiné možnosti, proto mám v plánu navštívit s Arriváckým rychlíkem zajímavé Masarykovo nádraží, jehož osud je v současné době nejistý. Z posledního terminálového nádraží v Praze bych pak rád pokračoval s "Lunou" do Loun. Rád bych také, jako velký fanoušek vozů 854, vyzkoušel spěšný vlak Praha-Kladno, obsluhovaný právě legendární "Hydrou".

845 308 dojela v rámci své cesty směr Praha do Lužné a moje cesta 10. 7. 2020 tím skončila. Měl jsem totiž zamířeno do místního železničního muzea.

"Hydra" 854 032 Jarča se chystá v podvečer 16. 9. 2020 vyrazit na spěšný vlak do Kladna nebo Prahy.

Jednu z fotek legendárního rychlíku Lány pořídil můj kamarád Adam. Je na ní "brejlovec" 750 708, táhnoucí dva vozy Bdtn756 a jeden ABfbrdtn795.

Foto z léta 2020, Lány nahradila Arriva se svými 845, pod objektiv mi přišla jednotka 845 310, tedy zástupkyně poslední vlny modernizací těchto původně německých jednotek 628. Ten den jsem měl velké štěstí, jelikož obě Regionovy (osobní vlaky do Kladna a Berouna) nesly na těchto jednotkách méně vídaný korporátní nátěr Najbrt.

Trať 124 (Lužná u Rakovníka-Chomutov): Druhou část trati Praha-Lužná u Rakovníka-Chomutov/Rakovník obsluhuje od příchodu grafikonu 2019/20 německá společnost Die Länderbahn. Linka U14 spojuje Lužnou s Chomutovem, a také s Jirkovem. Novinku jsem měl možnost otestovat 16. 9. 2020 díky mému kamarádovi Michalovi, který potřeboval do Žatce. Dojeli jsme tak pouze tam, což mě ovšem neochudilo o krásný zážitek. Společnost Die Länderbahn, o níž jsem od většiny lidí neslyšel mnoho dobrého (jezdí v tramvajích...), si získala mou podporu. Hned při nástupu se s námi dala do řeči mladá průvodčí, na níž bylo vidět, že si práce váží a hrdě reprezentuje firmu. Proklínaná "tramvaj" 654 RegioSprinter mě překvapila velmi svižným rozjezdem, o jakém si Regionova vzhledem k poměru hmotnost/výkon může nechat jen zdát. To samé platí pro vzdušný a prostorný interiér, doplněný o klimatizaci a přehledné infopanely. Rozteče mezi novými sedadly, které jsou rozhodně pohodlnější než ty původní, nejsou příliš velké. To bych možná viděl jako největší bolest jednotky, vlak byl ovšem při obou cestách zaplněn méně jak z poloviny.

Moderní jednotka (ačkoli byla řada vyráběna v letech 1995-1999, v porovnání s 814 nebo 810 se sluší použít toto slovo) dokonale kontrastuje s tratí, mající krásnou lokálkovou atmosféru. Vlak staví hlavně na vesnických nádražích se zanedbanými, neobsazenými, ale i tak kouzelnými výpravními budovami. V Krupé jsou dokonce dodnes funkční mechanická návěstidla. Kolem trati se rozkládají chmelnice. Ve slunečném počasí, jaké jsme zažili, mě tento obrázek zahřál u srdce. Určitě se sem ještě vrátím, už se záměrem projet trať až do Chomutova nebo Jirkova. Na trati se také nachází druhý nejdelší tunel v ČR, podle blízké obce pojmenován Březenský. Má délku 1758 m. A třeba při svém putování znova potkám tu milou slečnu průvodčí :)