AKTUÁLNĚ: Převoz lokomotivy 210 KDS po trati 174 2020-12-10

Lokomotivy soukromé Kladenské dopravní a strojní jsou rozpoznatelné na první pohled. Díky majiteli společnosti Radku Šauerovi totiž dostávají stroje společnosti, tedy "Brejlovci", "Ponorka", "Šukafon", "Hektor" nebo "Žehlička", unikátní nátěr tvořený výraznými metalickými laky. To z nich činí šotoušskou lahůdku. Mně se již povedlo vyfotit například svatební vlak v čele s červeným "Brejlovcem" 750 202. Ten hraje významnou roli i v tomto příběhu. 

Ve čtvrtek 10. 12. jsem se zrovna chystal zasednout k obědu, když tu náhle slyším od tratě podezřelý zvuk, nepodobný "Bangli" nebo "Bizonu". To, co jelo, mě velmi mile překvapilo. Za červeným "Brejlovcem" 750 202 totiž byla přivěšena oranžovo-šedá "Žehlička-Jezevec" 210 072! Tato posunovací lokomotiva na střídavý proud je tak první elektrickou lokomotivou, vyfocenou na našem nádraží v Roztokách (na neelektrifikované trati 174). 

Rychle jsem stihl vyzpovídat i fíru tohoto unikátního soupravového vlaku. Měl namířeno do Plzně, kde už bude moci "Žehlička", jak jí přezdívá firma (ačkoli mezi šotouši je toto označení vyhrazeno stejnosměrným lokomotivám 110 a 111, střídavé se říká "Jezevec"), polykat stejnosměrný proud 25 kV, 50 Hz. 







Majitel firmy Radek Šauer je podle strojvůdce "velký puntičkář", což se projevuje na takovýchto hezkých a vtipných detailech. 

Pantograf působí na střeše tohoto typu lokomotivy přecejenom trochu nepatřičně. 










Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

JAK JSEM SE STAL VLAKVEDOUCÍM: Nové výzvy přicházejí v dubnu (12)

Obrázek
Ač se to může zdát paradoxní, zájem o železnici u mě odstartoval před ne tak dávnou dobou. Byť jde o mého velkého koníčka, za celou dobu mé "železniční éry" jsem prohlašoval, že v životě na dráhu pracovat nepůjdu. Vedle toho, že se ve své studijní kariéře zabývám něčím úplně jiným, jsem vždy opakoval poučku "Chceš-li si železnici zprotivit, vyraž tam pracovat!", kterou mi opakovaně říkal můj kamarád a výpravčí Karel. Navíc jsem bral veškeré procesy před získáním nějaké té drážní pozice jako nesmírně složité a zdlouhavé a když k tomu ještě studuji... Pak jsem ale objevil jeden inzerát na Facebooku a železničářem jsem se stal dřív, než jsem stihl říct "Rychlost 60 km/h a očekávej rychlost 40 km/h".
Další informace

JAK JSEM SE STAL VLAKVEDOUCÍM: Výlet do Sklářského kraje (13)

Obrázek
Ač se to může zdát paradoxní, zájem o železnici u mě odstartoval před ne tak dávnou dobou. Byť jde o mého velkého koníčka, za celou dobu mé "železniční éry" jsem prohlašoval, že v životě na dráhu pracovat nepůjdu. Vedle toho, že se ve své studijní kariéře zabývám něčím úplně jiným, jsem vždy opakoval poučku "Chceš-li si železnici zprotivit, vyraž tam pracovat!", kterou mi opakovaně říkal můj kamarád a výpravčí Karel. Navíc jsem bral veškeré procesy před získáním nějaké té drážní pozice jako nesmírně složité a zdlouhavé a když k tomu ještě studuji... Pak jsem ale objevil jeden inzerát na Facebooku a železničářem jsem se stal dřív, než jsem stihl říct "Rychlost 60 km/h a očekávej rychlost 40 km/h".
Další informace